Dne 21. 12. 2022 proběhl na naší škole další ročník „ČAPKOVSKÉHO ČTENÍ“, tohoto slavného literárního, hudebního a vůbec uměleckého počinu, kterým naše škola vzdává úctu nejen bratřím Čapkům, ale i obecné intelektuální snaze lidí (a mladých zejména), pozvednout nesmrtelného ducha tvorby zase o něco výš.
Letos jsme se již nebáli Covidu, ale „jen“ chřipkové epidemie, která sice trošku omezila počet diváků, ale přesto lze říci, že divácká kulisa byla dostatečná a příjemná. Nicméně přes jakoukoliv nejistotu musel jako vždy organizátor, moderátor a účinkující v jedné osobě (PhDr. Jaroslav Palas) doufat a veškeré obsahové a časové parametry držet tak, aby se případně mohlo něco drobně posunout či pozměnit. Naštěstí to nakonec nebylo příliš třeba, a vše proběhlo skvěle a jak se říká v televizní „hantýrce“ nebyli jsme ani moc „dlouhý ani krátký“, nemuseli jsme na účinkující gestikulovat, ať něco zkrátí či naopak posílat klauny do uprázdněných časových mezer.
Po úvodním slově a organizačních připomínkách pana učitele Palase, bylo také připomenuto 120 let od narození životní partnerky Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové. Krátce jsme připomněli její divadelní, filmovou i televizní tvorbu a některé zajímavosti ze života tohoto slavného páru. Bylo také zmíněno nové zpracování Hordubala v Národním divadle, a další střípky, zkrátka jako každý rok.
Program jsme zahájili opět čtením z díla Karla Čapka a připomněli si skrze jeho dílo různé stránky osobnosti tohoto velikého vypravěče. Letos se díky různým zájmům čtenářů vytvořila krásná mozaika poezie, povídek, cestopisů, ukázka jednoho obrazu z divadelní hry, apod. U našeho „čtenářského křesla“ se vystřídala řada žáků z různých tříd a nakonec i jeden učitel PhDr. Jaroslav Palas. Všichni čtenáři byli také zachyceni fotograficky, viz příslušné fotografie.
Dalším zajímavým bodem onoho dopoledne byla také návštěva paní Vladimíry Odrobiňákové, vedoucí kulturní pracovnice muzea Bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Ta nám představila jednak činnost této instituce, sdělila nám řadu velmi zajímavých informací o Karlovi, Josefovi i Heleně. Pro mnohé z nás šlo o zcela nové informace, a to přesto, že se o tuto rodinu dlouhodobě zajímáme. Paní Odrobiňáková nám také přinesla na ukázku řadu konkrétních artefaktů, a ve své prezentaci nám ukázala, některé originální exponáty, které nelze spatřit jinde, než právě v jejich muzeu. Byli jsme také všichni srdečně pozváni k návštěvě muzea v Malých Svatoňovicích. Doufám, že spolupráce mezi naší školou a touto bohulibou institucí tímto nekončí, ale začíná.
Novinkou bylo také letos hostující divadlo. Přijeli k nám herci, ještě malí vzrůstem a věkem, ale velcí, co se týče jejich výkonu. Jednalo se o žáky šestých a sedmých tříd ZŠ Štěrboholy, naší partnerské školy, se kterou spolupracujeme i na jiné bázi. Dramatizace asi pěti obrazů, např. Jak Pejsek s kočičkou vařili dort, či Poštovské pohádky, nás všechny potěšila a pobavila. Doufám, že nám tito umělci přijedou zahrát i příští rok. Myslím, že bouřlivý potlesk byl jasnou odpovědí, na otázku, jak to děti zvládli. Mistrovsky !
Následovala hudební fáze, kdy se předvedli především Isabella Bajo z 1. G na klavír a kapela „Weezer Geezer the People Pleaser“ ve složení Vojtěch Šedivý - absolvent, Vojtěch Cink - 4. G, Šimon Krištůfek 4. G a Marek Šplíchal 4. G). Tato kapela to se svými elektrickými kytarami, basskytarou a bicími rozjela rovnou cestou do síně rocknrollové slávy.
Po obědové pauze jsme se pustili do prezentace vlastní tvorby, která měla podobu básní, úvah a dokonce i ukázek z knih. Letošní maturantka Lucie Klinderová opět rozesmála publikum, odvážný Matyáš Richter se svou poezií také posunul hranice kvality. velmi osobní Anežka Havránková, sympatický Kryštof Rajdl, a další. A vystoupil i pan učitel Palas, který nechtěl zůstat pozadu, a asi mnohé překvapil svou velmi lidskou povídkou, podle skutečné události. Nemohu jmenovat všechny vystupující, ale všem patří dík. Za tuto fázi našeho „kulturního dne“ jsem vždy asi nejraději. Myslím totiž, že vystupovat v tomto věku s vlastní tvorbou („jít s kůží na trh“) a to ještě před svými spolužáky a učiteli, vyžaduje nesmírnou odvahu. Šlo o celé spektrum typů žánrů, stylů, přednesu i komunikace s publikem. Někdo spíše „zahříval a uklidňoval, někdo zneklidňoval a provokoval“, ale co se týče kvality, mně osobně přišla tvorba našich žáků jako „zjevení“ a stejně jako v předchozích letech jsem se neubránil silnému pohnutí a úžasu, nad tím, jak tato (mnohokrát zatracovaná) generace píše. V duchu jsem si připomněl svou vlastní tvorbu z období středoškolských let a uvědomil jsem si, jak velmi podobná témata mladý člověk stále řeší.
Posledním, a snad i celou dobu velmi očekávaným bodem programu, bylo vystoupení naší učitelské kapely „Dr. Galén Kvartet“, která by se letos skládala ze třech členů, a to:
PhDr. Jaroslav Palas, Mgr. Filip Papoušek a Mgr. Pavla Kárníková. Tato trojice zahrála několik známých folkových či popových písní. Myslím, že studenti byli příjemně překvapeni uměním nové členky souboru. Její pěvecký rozsah a přirozený talent pro rytmus, byl novým impulsem, který naše kapela potřebovala. Možnost si „zamuzicírovat“ byla poté ještě spontánně prodloužena, a pro nás bylo příjemné sledovat, jak publikum, které jinak ze třídy většinou prchá, náhle ani po skončení koncertu nikam neodchází, a opravdu si chce jen tak se svými učiteli zazpívat a zahrát na kytaru. Snad upřímný potlesk publika, byl krásnou tečkou za letošním ročníkem.
VŠEM VYSTUPUJÍCÍM VELMI DĚKUJEME
Těšíme se na příští 15. ročník!
PhDr. Jaroslav Palas